Transformace zdravotnictví

Materiál přijatý představenstvem ČLK (23. 6. 2001 v Jaroměřicích nad Rokytkou) a projednaný poradou předsedů OS ČLK

Obsah:

1. Hlavní problémy současnosti

2. Cíl transformace

3. Systém financování

4. Síť zdravotnických zařízení

5. Léková politika

6. Propojení s nemocenským pojištěním

1. Hlavní problémy současnosti:

a. finanční zdroje neodpovídají množství a kvalitě poskytované péče (zadluženost)

b. regulace jen u poskytovatelů péče motivující k tichému snižování kvality a objemu péče

c. zastaralé a mnohdy technicky nevyhovující budovy a zastarávající zdravotnická technika

d. nerovnoměrnost hustoty sítě a nerovnoměrnost úrovně zařízení

e. nekvalitní přístup k lidským zdrojům - komunikační poruchy mezi personálem a pacienty, mezi personálem a managementy zařízení

f. nadužívání zdravotní péče vyžádané občany

g. zneužívání zdravotní péče a pracovní neschopnosti

h. komplikované a nepřehledné způsoby financování zdravotnických zařízení, které se neustále mění v krátkých časových intervalech

i. chybí zpětná kontrola výsledků činnost zdravotnických zařízení

j. chybí veřejná kontrola hospodaření a činnosti státních zdravotnických zařízení, dostatečně nefunguje kontrola hospodaření a činnosti zdravotních pojišťoven

k. malá zdatnost pregraduální výuky v oblasti praktických znalostí a nedořešený sytém postgraduální výuky

2. Cíl transformace - „růst úrovně zdravotní péče, růst délky a kvality života“

a. Zajistit dostatek prostředků k poskytování akutní zdravotní péče na běžné západoevropské úrovni (Rakousko), včetně dostatečné úrovně prostředí a vysoké profesionální úrovně chování zdravotnického personálu.

b. Zajistit dostatek prostředků k plošnému poskytování i neakutní péče vycházející z principů „evidence based medicin“ - medicíny založené na důkazech

c. Výchova občanů k odpovědnosti za své zdraví - změna životního stylu

d. Zajistit dostatečně rychlé zavádění nových technologií a postupů do lékařské praxe, rozsáhlá rekonstrukce a modernizace zastaralých zz či jejich přeměna na sociální péči

e. Zlepšit výkonnost lékařského výzkumu

f. Účinný systém kontroly hospodaření ve státem řízených zdravotnických zařízeních

g. Vybudovat jednoduchý informační systém popisující kvalitu péče v jednotlivých zz

3. Systém financování

a. ponechat současný systém několika pojišťoven se zavedením jednoho místa výběru (kontroly) zdravotního a sociálního pojištění (případně i daně z příjmu)

b. umožnit pojišťovnám vyšší míru konkurence

- rozdělení péče na péči hrazenou z veřejných zdrojů a nehrazenou (dle akutnosti a evidence based medicine)

- stanovení různé výše výběru povinného pojištění (v koridoru okolo současné výše výběru tj. 13,5%) - rozhodne se příslušná ZP (zvážit, zda celou částku si nemá platit každý sám - stejným mechanismem jako daň ze závislé činnosti)

- s různou výší výběru pojistného umožnit nabízet programy v definovaných oblastech (zákon)

- umožnit nabízet zdravotní připojištění na komerční basi - oddělený fond s individuálními účty

- umožnit pojišťovnám nabízet nemocenské pojištění (mateřské poj.) a připojištění - vyčlenit ze sociálního pojištění jako oddělený fond zdravotního pojištění

- spoluúčast na definovaných výkonech

c. zjednodušit systém financování:

- primární péče (kombinovaná platba - kapitačně výkonový sy. - funguje již dnes) v kombinaci s finanční spoluúčastí pevně stanovenou částkou za každé pacientem vyžádané ošetření

- ambulantní specializovaná péče - kombinovaná platba za unicitní rodné číslo dané odbornosti - paušální systém (dnes není) s finační spoluúčastí za každé pacientem vyžádané vyšetření (bez spoluúčasti jsou vyšetření na žádost jiného lékaře, objednaná kontrola, či dispenzární a preventivní péče) a platbou za speciální výkony vyjmuté z platby na r.č. Péče je poskytována převážně soukromými lékaři (viz bod 4 c)

- péči primární i specializovanou ambulantní lze poskytovat v nesmluvním vztahu výkonově pokladenským způsobem s tím, že zpětně pojišťovna hradí 80% pojišťovenské ceny výkonu.

- ústavní péče - platba za diagnosu, nebo platba za unicitní rodné číslo či za „obsazený“ lůžkoden s degresí. Spoluúčast pacienta - platba za den v nemocnici je součástí každé ze tří variant(zde uplatnit sociální klauzuli)

- komplement - neregulovaný výkonový systém, regulace probíhá pouze přes indikujícího lékaře (found holding). U ústavní péče jsou náklady rozpočítány v DRG, r.č. či lůžkodnu.

- záchranná služba - paušální sazba podle rozsahu regionu, náročnosti terénu a počtu obyvatel v kombinaci s platbou státu.

- zdravotnická doprava - podle ujetých km (pouze pro imobilní, pro ostatní - není hrazeno ze standardního pojištění)

- LSPP - kombinace platby pojišťovny podle počtu ošetřených a ujetých km, se spoluúčastí pacienta a s platbou státu (každý okres stejná fixní částka)

d. vytvoření státního rozvojového fondu - financování zavádění nových metod a technologií, na fond budou dle obratu přispívat stanovenou částkou i zdravotní pojišťovny

4. Síť zdravotnických zařízení

a. vyjít z toho, že existuje a prochází neustálým vývojem (jde o živý systém)

b. i na dále má být udržována stupňovitá struktura, jejíž význam stoupá s rychlým rozvojem technologií v medicíně

c. existující soukromé zdravotnické zařízení je nezpochybnitelné, pokud má dostatečný počet pacientů (financování dle kapitace a unicitního rodného čísla rozhodne o existenci či neexistenci ambulancí). Kontinuita soukromých ambulancí je zajištěna rozhodnutím jejich majitele a počtem pacientů ambulance. Pouze při chybění rozhodnutí majitele je povinností zdravotních pojišťoven a komor vybrat vhodného nástupce (výběrové řízení). Pokud i toto selže, je povinností státu péči zajistit.

d. ambulantní služby jsou zpravidla poskytovány privátní sférou, výjimkou mohou být některé vysoce specializované služby o jejichž poskytování rozhoduje stát ve spolupráci s pojišťovnami a komorami

e. orgány státu a orgány krajských samospráv rozhodují o minimální síti ústavních zdravotnických zařízení, která zabezpečují lůžkovou péči. Tato zařízení mají charakter neziskových, veřejnoprávních institucí. Stát může minimální síť zajistit i prostřednictvím smluvního vztahu s nestátním zařízením. Veřejnoprávní instituce jsou řízeny a kontrolovány orgány, které jmenuje stát, krajské samosprávy, obecní a městské samosprávy a profesní organizace zřízené zákonem. Zdravotní pojišťovny mají povinnost s těmi zařízeními mít smluvní vztah.

f. jiná ústavní zařízení, existující nad rámec minimální sítě, mají různou formu vlastnictví a jejich smluvní vtah se zdravotními pojišťovnami je uzavírán při souhlasném stanovisku orgánů státu, profesních organizací zřízených zákonem a příslušnou pojišťovnou. Pokud poskytují péči vázanou na komerční připojištění, je smluvní vztah výhradně závisí na příslušném zdravotnickém zařízení a konkrétní zdravotní pojišťovně.

5. Léková politika

a. regulace cen léků a stanovení výše úhrad zůstává nedotčena (posílení principů evidence based a principu referenčních úhrad dle léčebných kategorií), převést vše pod MZ

b. snížení počtu ATC skupin

c. zavedení % spoluúčasti na ceně léku s uplatněním sociální klausule a úlev pro pacienty s vyjmenovanými onemocněními (malignity, diabetes atp.)

d. zjednoduší se registrace nových preparátů - automaticky se registruje preparát registrovaný v některé ze zemí EU. Formální registrace proběhne u preparátů registrovaných FDA

6. Nemocenské pojištění

a. bude převedeno na jednotlivé zdravotní pojišťovny, kde je klient pojištěn

b. bude vedeno jako samostatný fond pojišťoven, formou individuálního účtu každého občana

c. zdravotní pojišťovny budou moci vést i oddělený fond nemocenského připojištění

d. při nečerpání nemocenského pojištění bude možné nabízet zvýhodněné programy (snížení pojištění, převedení do připojištění buď zdravotního či nemocenského atp.). Při nečerpání nemocenského připojištění - může jít i o spořící účet, který bude vyplacen v případě, že občan začne čerpat starobní či invalidní důchod.

e. motivace lékařů na výši čerpání nemocenského pojištění jejich pacienty

f. prvé tři dny nemoci nebudou vypláceny žádné dávky a nebude vyžadováno potvrzení od lékaře (neschopenka)

Praktická realizace:

Zákon č. 48/97 Sb. - promítnutí bodů 2. (a.b.) 3. ,4. a 5.

Zákon o výkonu státní správy a samosprávy (zatím není přijat) - promítnutí bodu 2 . (d.) 4.

Zákon o zdravotnických zařízeních (zatím není přijat) - promítnutí bodů 2. (d.f.g.)

Zákon č. 79/97 Sb. o léčivech - promítnutí bodu 5

Zákon č. 100/88 o sociálním zabezpečení a č. 54 /56 o nemocenském pojištění zaměstnaců - promítnutí bodů 3. a 6.

zpět